Co jsme? S čím jsme přišli? Co už jsme skutečně věděli?

 Přirozeně jsme přitahováni k tomu, s čím rezonujeme. Nemusíme si být vědomi jak nás vnímají ostatní, jsme zaměřeni na náš vnitřní svět, ten často neodpovídá tomu vnějšímu. Ticho a samota jsou vchody do hlubokých zákoutí mysli. Dáváme čas i energii do objevování tajemství o nás samotných. 

 Zaposlouchejme se do písně našeho ducha, tam zní naše nejvnitřnější touhy, tam na nás čekají tajemná poselství, nashromážděná na našich cestách časem. Nechme rozkvést květ naší duše, spojnicí mezi duchem a naší osobností. Odhalí se nám naše skutečná cesta, která nám byla určena od věků. 

 Každý z nás je osobnost, máme talenty, které používáme ve světě a často nás před ním i chrání. Vše kolem vydává energii, od těch nejmenších částeček až po vzdálená neprobádaná místa makrokosmu. My jsme jako silný vysílač, vydávající zřetelné, vibrační frekvence. Přirozeně jsme přitahováni k tomu, s čím rezonujeme. Harmonie, pochopení, intuitivní vhled do všeho s čím se setkáme, to vše jsou kouzelné přísady pro otevření brány do nejvnitřnějšího místa naší duše. Získáme přístup k prorocké moudrosti nejen  našich předků, kteří tudy šli před námi a zanechali nám  zde své vědění,ochránců a rádců, kteří nás provází, ale také naše vlastní poselství, zaznamenávané každou další životní poutí.

 Naše duše a  duch putují mezi časem, dokud nenadejde chvíle inkarnace, duše se spojí s novým fyzickým tělem, Fyzické tělo je prostředkem, který potřebujeme, abychom mohli v pozemském světě existovat. Tak, jako je duše spojená s fyzickým tělem, tak je duch spojen s duší.  Duše je světlo v nás, jako stříbrný paprsek nás spojuje s fyzickým tělem a s naším duchem. Každým dalším životem  dotváříme a rozvíjíme naši duši a ducha, z každého minulého života si přináší buď vývoj, dál se duchovně vyvíjejí, sílí a rozzařují boží jiskru, pokud ne, my zanedbáváme svůj duchovní rozkvět, trýznime své fyzické tělo, duše bude trpět a náš duch bude víc a víc slábnout. Vše je propojené, jako my jsme součástí přírodních sil,  jsou propojeni duch, duše a fyzické tělo a utváří to, co každého z nás činí individualitou.  Dostali jsme dary, máme i vědomosti, kterými jsme v minulých životech rozvíjeli a obohacovali svou duši a ducha, ale neseme si i trest, který si tady musíme odtrpět. Někdo déle, jiný krátce. Ukrývájí nesmírné hlubiny plné tajemství z dávných věků. Tyto dary mohou být v podobě duchovních vnímání, naslouchání, vidění jiných světů, které jsou  kolem nás. Vědomosti, kterým nás nikdo neučil a přesto je máme. Někdo bohužel  odmítá jejich přítomnost. Jsou ale lidé, kteří je vidí, cítí, vnímají, slyší a rozumí.
Čím víc byla duše na vzestupu, tím hlouběji může spadnout, pokud byla příliš pyšná, nebo jsme jí opovrhovali a nechtěli slyšet hlas našeho ducha. Duch nás propojuje s universem boží jiskrou (akáša). Duchovně vyspělí lidé mohou při mystických meditacích zažít úžasné, nepopsatelné vize.

 Každý z nás je v něčem silný a v něčem slabší. Dostali jsme krásné dary, abychom je užívali s rozvahou a ku prospěchu všech. Přijdou i časy, kdy nám síly dojdou, lásky nás opustí, kapsy budou prázdné. Vždy tady bude naděje, ta síla, která jako zářivá hvězda  nám ukáže cestu kudy dál. Mnozí z nás si zvolili tento domov dobrovolně, chápou, že srdce planety trpí takovou bolestí, jakou prožívají všechny živé bytosti které na ní žijí. Denně posílají světlo těm, kteří ztratili víru a naději. Pokaždé, když se rozzáří další, je to znamení, že čas prožitý zde není marný.

 Záře, kterou vydáváme je odrazem nejen našich vlastních energií, ale také energií které k nám proudí z jiných sfér a souzní s tou naší.